Deprese je léčitelná choroba aneb proč přijít včas?

Zdieľaj
0
Zuzana Mináriková |

Kdo z nás si alespoň jednou za život nevzdechne: „Mám depresi“? Běžné smutky a občasné depresivní ladění však mají daleko od skutečného psychického onemocnění s názvem deprese.
I proto Světová zdravotnická organizace WHO vyhlásila na rok 2017 téma: DEPRESE, mluvme O NÍ!

Deprese není hanba!
Podle ředitelky kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) na Slovensku, MUDr. Dariny Sedlákové, přetrvává v naší společnosti o psychických onemocněních mnoho mylných předsudků a představ. Lidé s duševním onemocněním se stále bojí přiznat, že mají psychické problémy, tento fakt před veřejností často tají i jejich rodiny.

„Je důležité, aby co nejvíce lidí s depresí vyhledalo pomoc co nejdříve. Tehdy se onemocnění snadněji léčí a léčba má lepší prognózu. Potřebujeme, aby se ve společnosti snižovala stigma pacientů s depresí, a aby se o depresi hovořilo na všech úrovních – vládní, komunitní, společenské a rodinné,“ vyzývá Darina Sedláková.

Několik čísel o depresi


•Deprese trápí stále více lidí. Klinicky významná deprese se v průběhu života objeví u 20 % lidí.
•Na Slovensku za posledních 15 let trojnásobně stoupl počet lidí, kteří se léčí na depresi. Neví se však, kolik lidí v populaci opravdu trpí depresí.
•Výskyt depresí se přesouvá do mladšího věku.
•Ženy trpí depresí dvakrát častěji než muži. Souvisí to zejména s hormonálními změnami (menstruace, těhotenství, poporodní deprese). Muži zase mnohem těžší přiznávají depresi, proto u nich může zůstat déle nezjištěna.
•Z duševních onemocnění je deprese nejčastější příčinou invalidizace pacientů.
•Deprese může mít smrtelný průběh. Z údajů vyplývá, že 5 – 15 % pacientů spáchá sebevraždu.

Zdroj foto: Shutterstock.com

Máte depresi? Jak to rozeznáte?


Deprese – na rozdíl od běžného smutku – je chorobný stav, který může vzniknout i bez zjevného důvodu, případně jako neadekvátní vyústění dlouhotrvajícího smutku. Naše psychika obvykle dostane zabrat po nepříjemném zážitku, ztrátě někoho nebo něčeho důležitého. Takový smutek je však psychologicky srozumitelný, odůvodnitelný, přičemž trvání stavu je dočasné a úměrné příčině.

Dlouho nám trvalo, než jsme pochopili, že naše máma má skutečný problém,“ konstatuje paní Zuzana, příbuzná pacientky. „V té době jsme měli v rodině problémy, a tak jsme si mysleli, že poruchy spánku, mamina špatná nálada, její nechuť něco dělat jsou důsledkem této situace. Teprve když máma začala výrazně hubnout, začal se kolotoč vyšetření, které vyloučily fyzické onemocnění, ale potvrdily depresi.“

Odborná pomoc – v podobě antidepresiv a psychoterapie – byla nakonec velmi účinná. Matka paní Zuzany je dnes opět v dobré psychické kondici.

Jsem však přesvědčena, že jen díky tomu, že jsme onemocnění zachytili v začátcích, a tedy hned byla nasazena odpovídající léčba,“ zdůrazňuje paní Zuzana.

Deprese není vzácné onemocnění

Na Slovensku se na depresi léčí okolo 2 % populace. Odborníci však předpokládají, že lidí, kteří mají příznaky deprese, je ve společnosti několikanásobně více.

Mnoho lidí, které trápí příznaky deprese, nevyhledá odbornou pomoc z několika důvodů: někteří nevědí, že právě na jejich problémy existuje účinná pomoc, mnozí se stydí jít k lékaři, pro některé je odborná pomoc těžko dostupná. Tito lidé se pak ´trápí´ s depresí sami, velmi trpí – a nejen oni, ale i jejich rodiny. V důsledku toho mnozí přicházejí o zaměstnání, o rodinu, někdy postupně o všechno. Přitom by ve většině případů stačilo vyhledat odbornou pomoc,“ uvádí epidemioložka doc. MUDr. Alexandra Bražinová, PhD., Členka správní rady Ligy za duševní zdraví.

Právě Liga za duševní zdraví (ve spolupráci s Kanceláří WHO na Slovensku) připravila kampaň, která unikátním způsobem hovoří o důležitosti poznání příznaků deprese a nezbytnosti včasné diagnostiky a léčby. Všechny informace o kampani jsou dostupné na stránce Ligy: https://www.dusevnezdravie.sk/depresia-hovorme-o-nej/.

Zdroj foto: Shutterstock.com

Je důležité, aby pacienti přišli k nám


Podle zkušeností MUDr. Lubomíry Izákové, PhD., prezidentky Slovenské psychiatrické společnosti, více pacientů s depresí k odborníkovi nepřijde, než přijde. Pacienti se trápí, trpí a stydí se požádat o pomoc. MUDr. Izáková přitom hodnotí stav léčby deprese na Slovensku vysoce pozitivní.

Léčba deprese je u nás na nejvyšší odborné úrovni. Máme k dispozici širokou škálu léčebných metod a pro každého dostupnou diagnostiku. Máme nejmodernější antidepresiva a poměrně hustou síť psychiatrických ambulancí se zkušenými odborníky. V léčbě deprese spolupracujeme i s příbuznými obory. Zdůrazňuji, že všichni nemocní, kteří požádají o pomoc, ji skutečně dostanou.“

Pomáhají i psychologové


PhDr. Katarína Jandová, PhD., hlavní odbornice MZ SR pro psychologii, připomíná, že deprese nepřichází náhle, ale vyvíjí se postupně. Právě proto bychom měli žít tak, aby nás deprese nedoběhla.

Deprese je nesmírně náročné onemocnění, protože mimořádně bolí nejen duši, ale i tělo. Žijeme v hektické době, stále jsou před nás kladeny vyšší cíle a větší požadavky. Je třeba si však uvědomit, co je pro nás v životě důležité. Nejlepší prevencí je zdravý životní styl, poslech vlastní intuice, tedy toho, co jsme schopni zvládnout, a abychom – kvůli udržení psychického zdraví – dokázali umět odmítnout.“

Co můžete udělat, pokud si myslíte, že máte depresi?


•Promluvte si s někým, komu důvěřujete. Lidé se většinou cítí lépe, když se popovídají s někým, komu na nich záleží.
•Vyhledejte odbornou pomoc. Váš praktický lékař nebo obvodní psychiatr nebo psycholog jsou dobrá místa, kde začít.
•Pamatujte, že se správnou pomocí se vám přilepší.
•Pokračujte v aktivitách, které vás bavily, když vám bylo dobře.
•Zůstaňte ve spojení s rodinou a přáteli.
•Pravidelně cvičte, i když je to jen krátká procházka.
•Dodržujte pravidelné stravovací návyky a spánek.
•Akceptujte, že můžete mít depresi, a upravte svá očekávání. Nemusíte toho dosáhnout tolik jako obvykle.
•Vyhýbejte se alkoholu a drogám – zhoršují depresi.
•Pokud máte sebevražedné myšlenky, okamžitě vyhledejte pomoc.

Zdroj foto: Shutterstock.com

Typické projevy deprese


V průběhu 2 týdnů musí být přítomno alespoň 5 z následujících příznaků, přičemž během většiny dní a téměř během celého dne se projeví depresivní nálada nebo ztráta zájmů či potěšení:
•depresivní nálada (např. plačtivost, smutek, pocit prázdnoty); u dětí a dospívajících spíše podrážděná nálada;
•výrazné ochuzení zájmů, až ztráta potěšení;
•nechuť nebo zvýšená chuť k jídlu, což je spojeno s úbytkem nebo nárůstem tělesné hmotnosti (alespoň 5 % za měsíc);
•insomnie (nespavost) nebo hypersomnie (zvýšená spavost);
•psychomotorická agitace (chorobný neklid) nebo zpomalení;
•únava nebo „ztráta energie“ (během téměř celého dne);
•snížené sebevědomí a pocit vlastní bezcennosti, a / nebo nadměrné či neodpovídající viny;
•snížená schopnost myslet, koncentrovat se, dělat rozhodnutí;
•opakované myšlenky na sebevraždu.

Napsat komentář

Registrace