Maniodeprese: Ničí mezilidské vztahy, bere peníze a také práci

Zdieľaj
0
Lucia Szkanderová |

(Zdroj foto: AdobeStock.com)

Vnitřní prožívání každého z nás je proměnlivé. Někteří lidé mají stabilnější náladu, jiní jsou emocionálněji založení, a proto všechno prožívají intenzivněji – ať už pozitivně nebo negativně.

Jistá proměnlivost nálad je přirozená. Taktéž je normální, pokud určité emocionální stavy přetrvávají dlouhodoběji – tehdy mluvíme o tzv. „dobrých dnech“ a „horších dnech.“

Potud je to všechno v normě. Ale už není v pořádku, pokud nás „zlá nálada“ přepadne „z ničeho nic“ a potom nás celé týdny psychicky vyčerpává a silně zasahuje do každé oblasti života.

V takovém případě se už nejedná pouze o přirozený životní koloběh a ani o povahový črt člověka. Pravděpodobnější je vážná psychická porucha – maniodeprese.

Co je to maniodeprese?

Maniodeprese (nebo manicko-depresivní psychóza) je biologicky podmíněná psychická porucha. V současnosti se víc používá pojem bipolární afektivní porucha, ale my zůstaneme také u slova maniodeprese (je kratší).

Maniodeprese se vyskytuje u 12 % populace, v mírnější formě také častěji. Postihuje všechny rasy a etnické skupiny, stejně tak muže jako ženy. U žen však pozorujeme pozdější nástup nemoci, taktéž se u nich častěji střídají depresivní období.

První epizoda maniodeprese nejčastěji propukne v čase dospívání nebo v rané dospělosti – mezi 15. a 25. rokem života. Není to podmínka, tato porucha se může přihlásit v jakémkoliv věku.

Maniodeprese se projevuje silnými výkyvy nálad. U některých jedinců se maniodeprese objeví pouze několikrát za život, u dalších i několikrát za rok.

Vzhledem k tomu, že se jedná o dlouhodobější stavy, odráží se to nejen na myšlení člověka, ale také na jeho duševnítělesné aktivitě. A jak už vyplývá z názvu, střídají se fáze deprese, s fázemi mánie (nebo hypománie – mírnější příznaky).

4 podskupiny bipolární poruchy (podle intenzity příznaků):

  • Bipolární porucha I – depresivní fáze se střídá s manickými záchvaty, které jsou výrazné. Lékaři obvykle stanoví diagnózu v manickém období.
  • Bipolární porucha II – manická fáze je méně výrazná, pacientovo chování není až tak výstřední, aby si to okolí všimlo (tzv. hypománie). Jako první nastupuje deprese, ale celkové příznaky jsou málo výrazné, proto se těžce určuje správná diagnóza. Hypománie se potom často zaměňuje za konec depresivních stavů.
  • Bipolární porucha III – střídání náladových stavů předchází nějakému onemocnění nebo se jedná o následek léčby antidepresivami (nebo jinými látkami), kterými se cíleně působí na náladu.
  • Cyklothymie – střídání hypománie a lehčích depresivních nálad.

Maniodeprese – typické příznaky

Základní podmínkou na stanovení diagnózy je právě střídání depresivní fáze a manické fáze, přičemž obě dvě fáze mají absolutně odlišné příznaky. Podíváme se na to podrobněji a zmíníme všechny známé projevy.

Zdroj foto: AdobeStock.com

Depresivní fáze

Toto období trvá nejméně 2 týdny. U pacienta se objevují příznaky, které jsou typické pro depresi. V polovině případů se porucha ohlásí právě depresivní fází. V tomto období se u pacienta vyskytují tyto symptomy:

  1. ztráta zájmu o okolí, neschopnost prožívat radost – nezájem o aktivity, které mu předtím přinášely radost,
  2. pocity smutku, beznaděje, pesimizmus,
  3. podceňování samého sebe, ztráta sebedůvěry, nízké sebehodnocení,
  4. pocity viny, výčitky vůči sobě samému,
  5. záchvaty úzkosti,
  6. myšlenky na smrt, také na sebevraždu,
  7. zpomalené reakce, nerozhodnost,
  8. zhoršená paměť, také schopnost myslet,
  9. ztížená komunikace s jinými lidmi, zpomalená řeč, chabý slovní projev,
  10. neklid, nesoustředěnost, neschopnost koncentrace na určitou činnost,
  11. častá únava, pokles energie, pocit vyčerpanosti (také po běžné činnosti, jako např. oblékání),
  12. somatické projevy – různé poruchy spánku – nespavost, problémy s usínáním, neklidný spánek, probouzení se s úzkostí nebo naopak – potřeba častěji a déle spát,
  13. změna chuti do jídla (až nechutenství) nebo naopak – přejídání se, a tedy i časté změny hmotnosti.
Zdroj foto: AdobeStock.com

Manická fáze

Tato fáze trvá nejméně 1 týden. Slovo mánie zahrnuje pojmy jako zaujatost, posedlostzběsilostšílenství. Tak by se daly zjednodušeně vyjádřit pacientovy nálady. Svým konáním zachází do krajností. Typické jsou tyto projevy:

  1. výrazná změna nálady – viditelně expanzivní, přesahující normu, pro dotyčného je netypická,
  2. euforické prožívání pocitů,
  3. spontánnost, hravost, nevázanost v chování,
  4. nadmírně veselá nálada, pro ostatní ohromující,
  5. naopak – zvýšená podrážděnost, přehnané reakce také na nepatrné podněty, až agresivní chování,
  6. sklony ke konfliktům, arogantní chování,
  7. výrazná mimika, zvýšená gestikulace,
  8. výrazná aktivita, pohyblivost, potřeba neustále něco dělat,
  9. tělesný neklid, roztržitost,
  10. přehnané sportování, sklony k adrenalinovým aktivitám,
  11. nerespektování běžného rytmu dne – činnost také v noci.
  12. výstřední až extravagantní oblékání,
  13. zrychlený tok myšlenek, nesouvislé myšlení,
  14. bezbřehá upovídanost, oslovování také cizích lidí, časté telefonování,
  15. zrychlená a nesouvislá řeč – logorea,
  16. nečitelný písemný projev – graforea,
  17. vysoké sebevědomí, nereální posuzování svých schopností a možností,
  18. ztráta sebekontroly,
  19. velkolepé až nereálné plány, slepý optimizmus,
  20. nereálné vidění světa, až blouznění, či halucinace,
  21. paranoidní představy – „někdo mě sleduje“, „oni mě chtějí zničit“,
  22. častá změna činnosti, vícero načatých aktivit,
  23. snížená potřeba spánku,
  24. nevhodné sociální chování, ztráta zábran,
  25. zvýšená sexuální energie, sklony k nevhodnému sexuálnímu chování,
  26. Riskantní chování, konání bez domyšlení možných důsledků – rychlá jízda autem, riskantní investice…

Hypománie

Příznaky mánie jsou málo intenzivní. Projevují se pouze jako zvýšená aktivita, či optimističtější vidění světa. Pacienti to vnímají jako příjemné období, pracovně plodné a tvořivé. Nemají důvod na vyhledání odborné pomoci. Jejich chování není natolik výrazné, aby blízké okolí vycítilo problémy.

Remise

Remisí označujeme období mezi jednotlivými fázemi. Tato perioda je bez příznaků, což může mít různé trvání. U některých pacientů se však „období klidu“ vůbec nevyskytuje.

Přechodný stav

Tento stav kombinuje příznaky obou fází, proto ho někdy těžce odlišíte od manického stavu. Přechodný stav je nebezpečný hlavně kvůli zvýšenému riziku sebevraždy, což hrozí především u žen, dospívajících a závislých lidí. Přechodný stav je zaznamenaný u 20 % případů bipolární poruchy typu I.

Příčiny maniodeprese

Proč se maniodeprese u někoho vyvine, není doteď jasné. Předpokládá se, že nemoc vyvolává nerovnováha biochemických látek v mozku – neurotransmiterů, především serotoninu, noradrenalinu, dopaminu, kyseliny gamaaminomáselné a glutamátu.

Běžné je také spojení s jinými nemocemi a poruchami psychického charakteru. V 20 % případů je maniodeprese spojená s úzkostnou poruchou, při závislostech na návykových látkách je to dokonce 60 %.

Relativní časté jsou též poruchy příjmu potravy.

Maniodeprese je biologicky podmíněná porucha

Není to tedy slabost osobnosti a ani důsledek nedostatečné výchovy. Hlavní roli sehrává genetika – pokud se totiž u jednoho rodiče projevila bipolární porucha I. typu, je 10 % riziko, že se objeví také u jeho dítěte.

Za propuknutím choroby však najdeme také jiné faktory, hlavně hormonální změny, psychologický profil, či vlivy venkovního prostředí (např. traumatizující zážitky v dětství). Určité zátěžové situace mohou být spouštěči, či urychlovači epizod:

  • ztráta blízké osoby,
  • významná životní změna,
  • vyčerpanost, pracovní přetaženost,
  • nedostatek spánku,
  • prostředí s negativními emocemi,
  • časté hádky v rodině.

Ve výjimečných případech je spouštěčem maniodeprese organická příčina. Nejčastěji se jedná o pooperační stavy, otřes mozku, mozkový nádor, zvýšenou činnost štítné žlázy, infekční onemocnění, degenerativní nemoci (Parkinsonova nemoc, skleróza multiplex), či metabolické poruchy.

Život s bipolární poruchou

Není třeba zdůrazňovat, že projevy maniodeprese jsou pro pacienta velmi zničující. Však zasahují do různých aspektů bytí. Či už se jedná o depresivní fázi nebo manickou fázi, nemoc hluboko ovlivňuje celý život.

Umíme si představit, jaké dalekosáhlé důsledky má konání člověka v manické fázi? Jaký vliv to má na jeho vztahy, profesní život, či finanční stránku? Projdeme si to postupně.

Zdroj foto: AdobeStock.com

Maniodeprese a vztahy

Kromě pacienta, jsou to především jeho nejbližší, kteří trpí jeho poruchou. Během depresivní fáze jsou mu velkou oporou, pomáhají mu s běžnými věcmi. V manickém období zase musí čelit různým krajnostem, bláznivým nápadům, výstřednímu chování.

Není se čemu divit, že manželství maniodepresivních lidí se často rozpadají. Přispívá k tomu také skutečnost, že v manické fázi se člověk může chovat výstředně, pronáší neslušné poznámky, ukazuje vulgární gesta, což je velmi nepříjemné, pokud máme společných známých. Celkově zvýšená sexuální energie zase přináší milostné románky a promiskuitní chování.

Blízcí lidé se cítí bezradní, proto jsou to často oni, kdo vyhledává odbornou pomoc. A je to správný krok, protože s jejich pomocí dokáže odborník jednodušeji určit diagnózu. Po označení problému potom jednodušeji čelíme chování pacienta. V každém případě to vyžaduje mnoho sil, soucitu a empatie.

Rizikové zacházení s financemi

Jedním z nejčastějších znaků manické fáze je nezodpovědné a riskantní zacházení s penězi. Kvůli silnému nadšení a euforii, člověk podlehne záchvatům nakupování nebo organizuje finančně nákladné večírky. Přičemž absolutně nehledí na to, co si může dovolit – klidně zajde do debetu nebo si peníze půjčí.

K finančním problémům mohou přispět také neuvážené investice, stávkování, nereálné podnikatelské plány, pokuty, soukromé půjčky. Pokud se k tomu připočítá ztráta zaměstnání, či neschopnost vykonávat současnou profesi, zázemí celé rodiny je velmi ohrožené.

Maniodeprese a práce

Pacient v manické fázi sice může disponovat vysokým pracovním nasazením, hyperaktivitou, houževnatou činností (také dlouho do noci), nemá to však dlouhodobý charakter. Kromě toho jeho činnostem chybí systematičnost a uspořádanost.

Napříč tomu někteří pacienti označují tyto fáze za velmi plodné a kreativní. Toto však spíše platí pro hypománii, ne manickou fázi. V každém případě – depresivní fáze položí jedince na lopatky, obere ho o jakoukoliv energii a chuť do práce.

Neschopnost fungovat v pracovním procesu, kde se od člověka očekává pravidelný výkon, se projeví poměrně rychle, není možné to dlouho skrývat. Na druhé straně, někteří pacienti opustí zaměstnání dobrovolně, protože zatouží po změně kariéry, což je důsledek manické fáze.

Bohužel maniodeprese dokáže výrazně zasáhnout do kariérního života jedince, i do jeho finančních příjmů. Při vhodné léčbě a disciplinovanosti nemocného je však pravděpodobnost zařazení do pracovního života poměrně vysoká (oproti jiným psychickým poruchám a onemocněním).

Právní důsledky maniodeprese

To, že maniodepresivní lidé přichází v manické fázi do konfliktu se zákonem, dokonce páchají trestní činnost, není nic výjimečné. Uvádí se, že je to až 30 % pacientů, převážně mladší lidé. Jedná se o urážky na cti, krádeže, podvody, násilnické chování, znásilnění, ujmy na zdraví, poškození majetku, exhibicionizmus, dopravní přestupky.

Maniodeprese a alkohol

V manické fázi často dochází k nadměrnému užívání alkoholu, cigaret nebo jiných návykových látek. Z tohoto důvodu někdy dojde k chybné diagnostice vzhledem k tomu, že se nevhodné chování vysvětlí závislostí nebo chvilkovou opilostí.

Konzumace návykových látek však s bipolární poruchou úzce souvisí. Až 60 % pacientů totiž trpí maniodepresí a také závislostí, což negativní stavy, samozřejmě, ještě prohlubuje.

Někdy se maniodeprese projeví právě po užití drog (např. kokainu) nebo po nadměrném požití alkoholu. Užívání návykových látek je však spíše důsledkem poruchy, než její příčinou.

Maniodeprese a sebevražda

Maniodeprese přináší do života člověka mnoho komplikací. Největším nebezpečím je riziko sebevraždy, které je tu velmi vysoké. Z průzkumů, které uskutečnili ve vícerých rozvinutých krajinách, vyplývá, že až 15 % neléčených pacientů umírá „vlastní rukou“ a více než 25 – 50 % se o sebevraždu alespoň jednou pokusí.

Bipolární porucha u dětí

Některé symptomy maniodeprese mohou vyplavat na povrch už během dětství nebo dospívání. Předpoklady na poruchu se v tomto období projeví jako určité výchovné problémy, zvýšená dráždivost, výbuchy hněvu, úzkostné stavy atd.

Léčba bipolární poruchy

Tak jako při každé jiné nemoci, na zahájení účinné léčby je potřeba co nejpřesnější diagnostiku. Bohužel v případě maniodeprese není stanovení vždy stoprocentně úspěšné vzhledem k tomu, že počáteční příznaky nejsou pokaždé zřetelné. K přesné diagnóze tedy často dojdeme až po rozvinutí poruchy. To trvá někdy i několik let.

Antidepresiva nejsou v případě maniodeprese vhodnou volbou. Je potřeba si totiž uvědomit, že právě jejich účinky mohou vyvolat manický stav. Jako účinné léky se osvědčili tzv. stabilizátory nálad, hlavně thymoprofylaktika (thymoregulátory) a normothymika (normalizují náladu). Nejpoužívanější látkou je lithium.

K lepším výsledkům u manicko-depresivních stavů je možné dospět kombinací léků a psychoterapie. V některých případech je přínosné, když se začne rodinnou terapií nebo psychologickým usměrněním blízkých (nebo jiné blízké osoby pacienta).

Pochopitelně velkou roli při úspěšnosti léčby sehrává ochota pacienta spolupracovat, jeho disciplinovanost. Měl by dodržovat pravidelný denní režim, zdravě se stravovat, přiměřeně se hýbat.

Známé osobnosti s bipolární poruchou

  • Miloš Kopecký (zesnulý český herec),
  • Richard Müller (slovenský zpěvák),
  • Petr Muk (český zpěvák),
  • Kurt Cobain (zesnulý americký zpěvák a kytarista),
  • Mariah Carey (americká zpěvačka),
  • Robbie Williams (britský zpěvák),
  • Ozzy Osbourne (britský zpěvák),
  • Catherine Zeta-Jones (americká herečka).
  • Vincent van Gogh (zesnulý malíř),
  • Hans Christian Andersen (zesnulý spisovatel pohádek),
  • Winston Churchill (zesnulý britský státník),
  • Robert Schumann (zesnulý německý hudobní skladatel).

Filmy, kde vystupují postavy s příznaky maniodeprese (nebo s podobnými povahovými črty):

  • Tramvaj do stanice Touha (režie: Elia Kazan, 1951).
  • Žena pod vlivem (režie: John Cassavetes, 1974).
  • Pollock, (režie: Ed Harris, 2000).
  • Velká ryba (režie: Tim Burton, 2003).

Zdroje:

Christian Gay: Bipolární porucha, Rady pro rodiny a blízké osob s maniodepresivními stavy, Portál s.r.o., Praha 2010

https://www.lundbeck.com/sk/poruchy-mozgu/ostatne-ochorenia/bipolarna-afektivna-poruchahttps://stressfix.sk/bipolarna-porucha/

Napsat komentář

Registrace