Spánek léčí nejen tělo, ale i duši

Zdieľaj
0
Příznaky| Soňa Juriková |

Každý třetí člověk si stěžuje na nespavost nebo poruchy spánku. Určitě každý z nás zažil nepříjemný pocit, když napříč velké snaze spánek nepřichází. Přetáčíte se, hledáte vhodnou polohu, ale spánek ne a ne přijít.

Pokud i později usnete, každou chvíli se budíte a ráno máte pocit, že jste si vůbec neodpočinuli. Kruhy pod očima, unavený pohled a bledé tváře jsou neklamným znakem nespavosti.

Pokud se to stane jednou za čas, nic se neděje. Pokud se však situace opakuje noc co noc, z nespavosti se stává noční můra a nedostatek spánku může poškodit zdraví. Spánek je pro zdravý a produktivní život nevyhnutelný.

Polovina Evropanů nedokáže usnout

Přibližně 30 % populace v Evropě trpí dlouhodobou nespavostí, z toho 51 % mívá těžkosti s usínáním, 47 % lidí se v noci bezdůvodně probouzí a 38 % se probouzí nad ránem.

Stres, shon, zvýšený tlak na pracovní výkony, ekonomické a rodinné problémy – to všechno jsou faktory, které ve velké míře mohou za to, že málo a špatně spíme.

Kolik spánku potřebujeme?

Nedá se jednoznačně říct, jak dlouho by měl člověk spát. Průměrně však prospíme třetinu života, asi polovinu prvního roku života, a s přibývajícím věkem spíme čím dál tím méně.

Jsou lidé typu „sova“, kteří pozdě usínají a pozdě se budí. Typy „skřivánek“ jsou ospalé už v čase televizních zpráv, ale během svítání jsou již plní sil.

Každý člověk má jinou potřebu spánku, proto je jeho délka individuální. Novorozenec prospí 20 hodin, tříleté dítě 12 hodin. Přibližně od 6. roku je náš organizmus nastavený na to, že svoji porci spánku čerpá pouze v noci. U dětí mladšího školského věku se doporučuje 9 až 11hodinový spánek.

Nedostatek spánku v tomto věku může způsobit poruchy soustředění, rozhodování, poruchy paměti a chování. Dospělý člověk potřebuje minimálně 6 až 9 hodin, během kterých by měl „získat“ kolem 20 % hlubokého a 20 % snového spánku.

Senioři spí však méně. Ženy potřebují víc spánku než muži, a děti potřebují mnohem víc spánku než dospělí. Jsou však lidé, kterým stačí tri nebo čtyři hodiny spánku na to, aby se cítili výborně.

Proč spíme?

Když spíme, přechází náš organizmus do režimu, během kterého se uvolňuje hormon zvaný melatonin, který v těle neutralizuje potenciálně škodlivé procesy. Během spánku tělo oddychuje a regeneruje se.

Dokud spíme, uvolňuje se růstový hormon, který obnovuje tkaniva, kosti a červené krvinky. Během snění mozek třídí informace, uložené v paměti, získané během dne.

V průběhu noci procházíme několika spánkovými stádii, která se navzájem liší hloubkou spánku. Čím hlubší stádium spánku, tím vydatněji se tělo regeneruje.

Co je zdravý spánek?

Zdravý spánek má dvě fáze: první je REM, během které je mozek aktivnější. Lidé, kteří se v této fázi vzbudí, dokážou své sny reprodukovat.

V druhé fázi, non-REM, která má progresivní stádia, je nejhlubší spánek ve čtvrtém stádiu, což má největší regenerační účinek. Až 80 % spánku tvoří fáze non-REM.

Důležitější, než délka spánku, je však jeho kvalita. Nejhlubším spánkem spíme v první části noci, proto se oplatí chodit spát před půlnocí.

Jakou nespavostí trpíte?

Z hlediska trvání problému, klasifikují lékaři dva typy nespavosti. Akutní, či přechodná, nespavost je nejčastější poruchou spánku. Z času na čas ji zažívá každý z nás, především po nějakém stresu. Další – krátkodobá nespavosttrvá 4 až 6 týdnů a je důsledkem vážnějších stresových událostí, jako je pobyt v nemocnici, svatba, rozvod, stěhování… Pokud se tato porucha včas nepřeruší, může přejít do chronické formy – dlouhodobé nespavosti, která trvá víc než 6 týdnů nebo i několik let. Oba typy se „řeší“ moderními hypnotiky tzv. 3. generace.

Pacienti nespavost mnohdy považují za banální problém, s kterým se jakž-takž smíří. Až dvě třetiny lidí tento problém nijak neřeší. Pokud přece jen hledají východisko, nejčastěji sahají po léku, jelikož je pohodlný a zaručuje okamžitý účinek. Léčba nespavosti, zvlášť chronické, však vyžaduje komplexní medicínský přístup a proto patří do rukou odborníků – neurologa či psychiatra.

Proč potřebujeme spát?

„Spánek je nevyhnutelný, protože zdravý spánek zasahuje do množství metabolických pochodů v organizmu. Ovlivňuje poznávací a paměťové funkce, působí na imunitní systém, proto je chronická nespavost rizikovým faktorem pro vznik srdečně-cévních komplikací, nadváhy, diabetu, duševních poruch a celé řady dalších změn,“ říká neuroložka MUDr. Katarína Kračúnová z „Neurologickej kliniky“ ružinovské nemocnice v Bratislavě a dodává, že spánek je definovaný jako funkční stav organizmu, který se vyznačuje určitými charakteristickými projevy.

„Je to vlastně klidný stav s minimální pohybovou aktivitou. Dochází k omezenému vnímání prostředí, aktivita mozku je odlišná od bdělého stavu. Tuto mozkovou aktivitu dokážeme zaznamenat během takzvaného polysomnografického vyšetření, díky kterému dnes umíme lépe pochopit a diagnostikovat různé typy poruch spánku.“

Podle neuroložky, přeroste chronická nespavost často do negativních psychických projevů:

  • jako zvýšené napětí,
  • podrážděnost,
  • změny nálady,
  • snížená motivace.

Stejně tak se mohou dostavit také tělesné těžkosti: bolesti hlavy, či gastrointenstinální příznaky. Dlouhodobá nespavost vyúsťuje do denní únavy a ospalosti, poruch koncentrace a paměti.

„Všechny tyto projevy se negativně podepisují pod kvalitu života pacienta. Poruchy spánku se spojují se širokým spektrem interních, psychiatrických, neurologických, či jiných onemocnění. Mezi nejčastější patří srdeční selhání, astma, onemocnění horních dýchacích cest, deprese, bolest (jakéhokoliv původu), hypertrofie prostaty, různé neurodegenerativní onemocnění. Příčin je opravdu mnoho,“ říká MUDr. Kračúnová.

Na vině může být Parkinson

Výzkumy ukázaly, že kromě zmíněných onemocnění, mohou být časté poruchy spánku také indikátorem začínající Parkinsonové nemoci.

„U Parkinsonovy nemoci se relativně často objevují takzvané poruchy usínání v REM spánku. Projevují se různou motorickou aktivitou, to znamená, že člověk během spánku vykřikuje, mluví, pohybuje se, a nejedná se pouze o jednoduché svalové záškleby. To může vést k poranění osoby, spící vedle. Poruchy spánku však mohou být přítomné už předtím, než se projeví první příznaky Parkinsonovy nemoci. U tohoto onemocnění se může objevit široké spektrum poruch spánku – od problémů s usínáním a udržením spánku, přes nespavost nebo naopak nadměrnou denní spavost, až po syndrom neklidných noh,“ vysvětluje neuroložka.

Mechanizmus vzniku poruch spánku u Parkinsonovy nemoci, není přesně známý. Nedochází přímo k destrukci struktur, zodpovědných za regulaci spánku a bdění.

Pacienti s Parkinsonovou nemocí by měli vědět, že některé problémy se spánkem mohou souviset s léčbou antiparkinsoniky a o těchto problémech informovat svého neurologa.



Léky ne vždy všechno vyřeší

Většina trpících lidí řeší nespavost jednoduchou cestou – léky. Jenže užívání hypnotik je pouze dočasná pomoc, ne dlouhodobé řešení. Jak se tedy zbavit nespavosti?

„Ve všeobecnosti – hypnotika a sedativa by měly být určené na krátkodobé užívání. O potřebě dlouhodobého užívání sedativ, by měl rozhodnout lékař po stanovení příčiny nespavosti. Pomocí správně vedené anamnézy, s upřesněním životního stylu, identifikace vnějších vlivů, doprovodných onemocnění, případně pomocí specifických vyšetření, identifikuje lékař příčinu a typ poruchy spánku a rozhodne o optimálním postupu a léčbě,“ zdůrazňuje doktorka Kračúnová.

Kteří lidé mají problémy s nespavostí?

  • žijící ve stresu,
  • pracující na směny,
  • ti, kteří často cestují, mění časová pásma,
  • pracující s maximálním vypětím,
  • co přežili psychické trauma.

Dobré vědět…

  • každý den chodívejte spát ve stejném čase, a přes den nespěte,
  • po 17. hodině nepijte kávu,
  • snězte lehčí večeři a choďte na delší procházky,
  • do postele chodívejte pouze spát, nejezte v ní, nedívejte se na televizi, nepoužívejte počítač,
  • místnost, ve které spíte, dobře vyvětrejte, nepřetopte ji,
  • necvičte a neřešte problémy těsně před spaním,
  • pokud nedokážete usnout, nestresujte se, odejděte z ložnice a věnujte se jiné příjemné činnosti; když pocítíte únavu, vraťte se do postele.

Ilustrační fotografie

Napsat komentář

Registrace