Zácpa – jak se jí zbavit?

Zdieľaj
0
Petra Lörincziová |

(Zdroj foto: Adobestock.com)

Není překvapivé, že „líným střevem“ – zácpou trpí velká část populace. Zácpa bývá častým problémem dětského věku, v těhotenství, ale dokáže potrápit i dospělé.

Mnozí z nás se domnívají, že se jedná o banalitu, avšak dlouhodobá zácpa může znepříjemnit a zkomplikovat nejen pracovní, ale i soukromý život.

Ve většině případů se zácpy obávat nemusíme, to však neznamená, že ji můžeme podceňovat.

Někdy totiž bývá příčinou a průvodním jevem některých závažnějších onemocnění.

Kdy se jedná o zácpu?

O zácpě (obstipaci) mluvíme všeobecně tehdy, když se střevo spontánně vyprazdňuje méně často než každé 2 – 3 dny (1). Nejde však jen o frekvenci vyprazdňování, ale také o o změnu v objemu, váze, konzistencilehkosti průchodu stolice. Průchod střevem je v tomto případě zpomalený a vylučování stolice potlačené.

Symptomy zácpy:

  • nevodnatá, tuhá (tvrdá) stolice,
  • malá nebo nepravidelná stolice,
  • ztížené, neúplné (problematické) vyprazdňování,
  • pocity diskomfortu v břichu (způsobené nahromaděním plynů),
  • křeče a nafukování (provázené nadměrným odchodem plynů),
  • bolesti zad, či hlavy,
  • výrazné nechutenství,
  • paradoxní průjem, což je mimovolné obtékání tuhé stolice.

Zdroj foto: Adobestock.com

Jak vidíme, definovat zácpu není úplně jednoduché. Obstipace je pojem do jisté míry subjektivní a kromě toho neexistuje všeobecně platná norma v počtu stolic a jejich konzistenci (2). A i když pacienti se zácpou mají celé spektrum příznaků, tak lékař vysloví diagnózu často pouze na základě otázek, zda „byla“ stolice a jak často.

Pacient se zácpou však může chodit na záchod pokojně každý den, avšak jeho problémem může být složité vyprazdňování.

Příčiny vzniku zácpy

Zásadní podmínkou pro správnou funkci střev a dokonalé vyprazdňování stolice je souhra několika faktorů. Narušením alespoň jednoho z nich může vést k zácpě.

Podle příčin vzniku rozlišujeme:

  • zácpy, které vznikly v důsledku vnějších (exogenních) vlivů.
  • zácpy, které vznikly působením vnitřních (endogenních) faktorů.

Zdroj foto: Adobestock.com

Exogenní vlivy

  1. Nedostatečná fyzická aktivita. Fyzická aktivita zvyšuje svalový tonus (fyziologické napětí svalů) a podporuje také motilitu tlustého střeva. Zácpa vzniká často u lidí s nedostatkem pohybu a bývá obrovským problémem u imobilních pacientů.
  2. Nesprávná životospráva. Opakované stresové situace působí na tlusté střevo stažlivě, čímž narušují fyziologické procesy ve střevě. Pacient si může zácpu „vypěstovat“ i sám, a to potlačovaním spontánního defekačního reflexu (nutkání na stolici) – v denním shonu, při nevyhovujících hygienických podmínkách (ve škole, v práci), v obavě z bolesti při vyprazdňování. K zácpě velkou mírou přispívá i nevhodná skladba stravy – nízký obsah vlákniny ve stravě, hladovánínedodržování pitného režimu, což způsobí snížení střevního obsahu a následně zácpu.
  3. Psychosociální aspekty. Patří sem strach z vyprazdňování (tabuizování „velké potřeby“), resp. odpor ke stolici (a jejímu vyprazdňování), což bývá časté hlavně u malých dětí. U dospělých je zase rozšířený ostych při vyprazdňování na veřejných toaletách.
  4. Nežádoucí účinky léčiv (3). Zácpa bývá často doprovodným jevem užívání některých druhů léčiv. Patří sem:
  • železnaté ionty – na léčbu anémie (chudokrevnosti),
  • antacida – na pálení žáhy. Obsahují hydroxid hlinitý a uhličitan vápenatý.
  • častější užívání kyseliny acetylsalicylovéparacetamolu – na léčbu horečky, bolesti a zápalu,
  • opiátyopioidy,
  • celková anestéza,
  • kortikosteroidy,
  • některá psychofarmaka, tricyklická antidepresiva, sedativa.

Kromě uvedených léčiv mohou zácpu způsobit také doplňky stravy s účinnou látkou chondroitin sulfát a glukosamin (při artrózách) a vápenaté soli, používané jako podpora při léčbě osteoporózy (2).


Zdroj foto: Adobestock.com

Endogenní faktory

Jedná se o organickéfunkční poruchy trávicí trubice, či jiného onemocnění. Řadíme sem:

  • Vyhasnutí defekačního reflexu (z výše uvedených důvodů).
  • Bolestivý nález v oblasti konečníku (např. fissura, tzv. trhlina v oblasti řitního otvoru).
  • Porucha motility střeva.
  • Překážky ve střevech (zúžení, zauzlení…).
  • Onemocnění štítné žlázy.

Léčba zácpy

Terapie je dlouhodobákomplexní. Nejdůležitější podmínky:

  • Pravidelná strava.
  • Jídlo dobře požvýkat, nejíst hltavě.
  • Dostatek tekutin.
  • Individuálně upravená fyzická aktivita.
  • Masáže břicha (ve směru hodinových ručiček).
  • Nácvik defekačního (vyprazdňovacího) reflexu, nepotlačování nutkání na stolici.
  • Obmezení laxativ (projímadel).

Zdroj foto: Adobestock.com

Zácpa a správné stravování

Úprava stravy patří mezi základní doporučení. Změna stravovacích návyků totiž dokáže zlepšit střevní peristaltiku, a nenutí tak pacienta, aby užíval laxativa.

Nejprve by pacient měl pít dostatečné množství tekutin (podle svého věku, hmotnosti, fyzické aktivity a teploty prostředí). Udává se, že optimální množství je 35 ml/kg/den; jedná se ale pouze o orientační číslo, nemluvě o ovlivňujících faktorech (2).

Je nutné dbát na dostatečný příjem vlákniny, která pozitivně účinkuje na peristaltiku (rytmický pohyb střev). Vláknina zvětšuje objem stolice a zároveň ji změkčuje. Slouží jako přírodní projímadlo a taky jako prebiotikum.

Vláknina je souhrnným názvem pro jedlé časti rostlin, které organizmus neumí strávit a ani vstřebat. Jedná se o hemicelulózu, celulózu, pektin, lignin, inulin, beta-glukan a jiné. Zdrojem těchto balastních látek jsou:

  • obilniny (a výrobky z nich),
  • ovoce a zelenina (hlavněluštěniny, např. fazole, čočka, hrách),
  • ořechy a semínka,
  • houby.

Společnost pro výživu doporučuje přijmout 30 g vlákniny/den (platí pro dospělé). Kojenci a batolata do 2 let věku by měla za den přijmout 5 g vlákniny, pro starší děti platí jednoduchá rovnice: věk dítěte + 5 g (4).


Zdroj foto: Adobestock.com

Praktické rady na závěr

  • Do jídelníčku zařaďte potraviny, které podporují proces trávení – mléčné výrobky (kefír, acidofilní mléko, jogurty); jsou vhodné na svačinu.
  • Na povzbuzení peristaltiky vyzkoušejte pšeničné otruby či lněná semínka – můžete je přidat do jogurtů, tvarohů, kaší, salátů. Jelikož pšeničné otruby a lněná semínka ve střevě napučí, po jejich konzumaci vypijte sklenici vody.
  • Doporučují se 2 porce ovoce3 porce zeleniny o velikosti pěsti člověka, kterému patří, nejlépe v syrovém stavu. Na zácpu jsou dobré sušené švestky či kyselé zelí, příliš se nedoporučují zralé banány a vařená mrkev.
  • Při pečení vyzkoušejte (namísto klasické bílé mouky) celozrnnou špaldovou – obsahuje vyšší množství vlákniny.
  • Vyzkoušejte tzv. pseudoobiloviny – pohanku, amarant, quinou; vhodné jsou ve formě kaší či příloh. Jako kaše sa dá připravit také proso (na sladko i slano).
  • Nedoporučuje se: sladké, kynuté, čajové pečivo, pečivo z listového a plundrového těsta, pufované kukuřičné či pšeničné výrobky (tzv. „polystyrénové“ chlebíčky).

Zdroje

  1. KASPER, H.: Výživa v medicíne a dietetika. Grada, Praha, 2015, s 200-203. ISBN 978-80-247-4533-6
  2. JANÍČKOVÁ,G.: Nutriční opatření u zácpy. Brožúra spoločnosti DEBRA.
  3. MARTÍNKOVÁ, J. a kol: Farmakologie pro studenty zdravotníckych oborů. Grada, 2007, s 380. ISBN 978-80-247-1356-4
  4. http://sdetmiprotiobezite.cz/wp-ontent/uploads/2013/08/uzdravme_skolni_automat_exter-1.pdf

Ilustrační fotografie

Napsat komentář

Registrace