Srdeční arytmie: Nepodceňujte příznaky

Zdieľaj
0
Příznaky| Dobroslava Medvecová, Soňa Juriková |
Srdeční arytmie

(Zdroj foto: Shutterstock.com)

Srdce se vám rozbuší tak, že máte pocit, jako byste běželi maratón. Když se po čase k bušení přidá pocit únavy, nevolnost, dýchavičnost a nepravidelný tep, zpozorníte. Až v kardiologické ambulanci se dozvíte o poruše srdečního rytmu.

O arytmii, její diagnostice a léčbě jsme hovořili s profesorem MUDr. Vasiľem Hricákem, PhD., FESC, primářem Oddělení akutní kardiologie Národního ústavu srdečních a cévních chorob v Bratislavě.

Jak bije srdce

Srdce je speciální sval, který pracuje pomocí vzruchů z elektrického převodového systému. Čtyři dutiny srdce – pravá a levá předsíň, pravá a levá komora – se pomocí elektrických impulzů postupně smršťují, a tak přepumpují krev přes kilometry cév v těle.

„Pravá srdeční předsíň funguje jako jakýsi generátor. Každé smrštění svalových buněk srdce závisí od elektrického impulzu, který začíná právě v ní. Po spontánním vytvoření prvotního impulzu se impulzy rozšiřují přes obě předsíně, až k tzv. předsíňo-komorovému uzlu (PKU). To je taková „elektrická stanice“ v centru srdce. V uzlu mezi předsíněmi a komorami se mírně zpomalí průchod impulzů na komory, aby se předsíně mohly smrštit o něco dřív než komory. Tím se – přes otevřené chlopně – dostane objem krve do srdečních komor, které se zakrátko elektricky aktivují pomocí tzv. Hisova svazku a přes levé a pravé ramínko až k Purkyňovým vláknům. To vede ke smrštění a vyvrhnutí objemu krve do cirkulace,“ řekl profesor Hricák.

Srdeční arytmie vyšetření puls

Zdroj foto: Shutterstock.com

Co je normální tep?

Podle kardiologa je normální rytmus srdce pravidelný, přesněji – sinusový, v klidné frekvenci se 60 – 90 údery za minutu. U dětí, které mají vyšší metabolické nároky a potřeby a mají vyšší i klidovou srdeční frekvenci, je to 80–120 úderů za minutu. Na druhé straně, atleti a sportovci mohou mít v klidu 40 úderů za minutu. Z pohledu ekonomiky srdce a snížení rizika vzniku srdeční příhody je přijatelná frekvence 60 až 75 úderů za minutu.

Porucha srdečního rytmu. Arytmie?

„Ne každá nepravidelná akce srdce, např. krátké zabušení, „poskočení“ srdce, krátké vynechání akce, zrychlení či zpomalení pulzu, je poruchou či arytmií srdce. Na druhé straně opakované a časté bušení srdce, kolapsové stavy a synkopy, pokud jsou zároveň spojené s arytmií, jsou závažnými příznaky srdečního onemocnění. Arytmie jsou definované jako poruchy vzniku šíření elektrického vzruchu v srdečním tkanivu. Příčinou vzniku arytmií jsou (ve většině případů) srdeční onemocnění, tzv. arytmogenní substrát. Jde o elektricky abnormální srdeční sval, který je jinak zodpovědný za vznik a udržování poruchy srdečního rytmu – arytmie,“ vysvětluje prof. Hricák.

Arytmogénní substrát – abnormální srdeční sval – může být vrozený, získaný nebo akutní. Ten poslední je vyvolaný (například) ischemií srdečního svalu, toxiny, nízkou hladinou draslíku, hořčíku v krvi, či zvýšenou hladinou některých hormonů. Vyskytuje se i chronicky, například při zánětu osrdečníku, zánětech samotného srdečního svalu, odumření části myokardu po infarktu při neléčeném vysokém krevním tlaku atd.

Základní rozdělení arytmií

  1. Pravidelná nebo nepravidelná akce srdce, s pomalou frekvencí, tzv. bradykardie a bradyarytmie, které jsou většinou pod 50 úderů za minutu.
  2. Pravidelná nebo nepravidelná akce srdce (tachykardie/tachyarytmie), nad 100 úderů za minutu.
  3. Fibrilace předsíní, t. j. nepravidelná akce srdce s pomalou nebo rychlou odpovědí srdečních komor. Impulzy nevznikají v sinusovém uzlu, ale jde o chaotické, rychlé impulzy v předsíních. Impulzy by měl zpracovat předsíňo-komorový uzel, ale ne vždy je dokáže přibrzdit. Tato arytmie je zákeřná (kromě jiného) také tím, že zejména v levé srdeční předsíni se začnou tvořit krevní sraženiny, které se mohou odtrhnout a embolizovat, t. j. zanést krevní cestou do celého tepenného systému organizmu, nejhůře do centrálního nervového systému – mozku, a způsobit závažnou cévní mozkovou příhodu. Fibrilace předsíní je častou arytmií a její výskyt stoupá s věkem.

Podle profesora Hricáka mají nejdramatičtější průběh komorové arytmie s rychlou odpovědí, když vázne tepový objem srdce. Svalová pumpa se zastaví a dochází ke zhroucení, až celkovému zhroucení cirkulace, k šoku, ba k náhlé smrti. Podobný dramatický průběh však mohou mít i velmi pomalé arytmie, tzv. bloky v převodovém systému srdce.

Projevy arytmie

„Projevy arytmií jsou různorodé, ale nejčastěji je to opakované a časté bušení srdce, závratě, synkopy, ztížené dýchání nebo bolest v hrudníku při rychlém nebo velmi pomalém pulzu, nevolnost, vegetativní příznaky. Též se mohou zhoršovat anebo se  objevit známky srdeční nedostatečnosti. Zde je namístě konzultace s lékařem – k odlišení od jiných chorobných stavů,“ vysvětluje profesor Hricák a zdůrazňuje, že základním vyšetřením je vždy důsledná anamnéza pacientových těžkostí a klidový elektrokardiogram (EKG).

„Na základě závěrů lékaře může potom být diagnostika rozšířená o další vyšetření, což může být spojeno s hospitalizací v arytmologickém zdravotním zařízení. Léčba vrozených nebo získaných závažných arytmií je dnes na vysoké úrovni, a patří do rukou specialistů v této oblasti,“ konstatuje profesor Hricák.

Prevence arytmií, zejména získaných, je komplexní. Spočívá v důsledné léčbě rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění, jako je vysoký krevní tlak, kouřenícukrovka, obezita, nedostatek pohybu, vysoký cholesterol, stres, ale také v léčbě již existujících srdečních a endokrinologických onemocnění.

Srdeční arytmie ekg

Zdroj foto: Shutterstock.com

Desetině Slováků bije srdce nepravidelně

Na Slovensku se uskutečnila epidemiologická studie na vzorku více než 100 000 pacientů. U 10 % měřených pacientů odhalila nepravidelnou akci srdce.

Slovenská asociace srdečních arytmií iniciovala epidemiologickou studii, jejímž cílem bylo zjistit reálný výskyt fibrilace předsíní srdce v rizikové slovenské populaci. Do průzkumu se zapojili jak lékaři, tak i zdravotní zaměstnanci některých domovů důchodců a domovů sociálních služeb. Celkově se zapojilo 75 internistů a více než 30 domovů důchodců.

Odborný dohled nad studií měl prof. MUDr. Robert Hatala, CSc., FESC, FACC, přednosta Kliniky kardiologie a angiologie NÚSCH v Bratislavě. Výsledky slovenského průzkumu byly napojeny na celoevropský projekt, zaměřený na zjištění přesnějších odhadů o výskytu fibrilace srdečních předsíní.

Co je fibrilace srdečních předsíní?

Správná činnost srdce je řízená elektrickými impulzy v srdečních předsíních. Za normálních okolností srdce u zdravého člověka bije pravidelně, s frekvencí 60 až 70 úderů za minutu. Při podstatně pomalejší nebo rychlejší činnosti srdce (nebo při nepravidelné aktivitě) se už dá mluvit o srdeční arytmii. Nejčastější z nich je fibrilace předsíní. V předsíních vznikají rychlé, chaotické impulzy, většinou se střídáním velmi rychlých fází s fázemi velmi pomalými.

Důsledky této arytmie mohou být fatální. Odhaduje se, že na Slovensku má tento problém více než 100 tisíc lidí. Jde hlavně o lidi nad 50 let nebo lidi s vysokým krevním tlakem, zvlášť neléčeným.

Smrtka má novou masku

Profesor dějin medicíny na Harvardské univerzitě David S. Jones s kolegy uveřejnil v New England Journal of Medicine (časopis) zajímavou analýzu. Vědci se v ní zaobírali příčinami smrti v USA v letech 1900 a 2010. Ukázalo se, že na začátku minulého století byli hlavními zabijáky zápal plic, chřipkatuberkulóza.

Zápal plic a chřipka byli viníky v asi 200 případech na 100 000 obyvatel, tuberkulóza byla příčinou smrti v 194 případech (též na 100 00 obyvatel). Ve třetím tisíciletí jsou však nejčastější příčinou smrti srdečně-cévní choroby a rakovina.

Srdeční arytmie transplantace

Transplantace srdce (zdroj foto: Shutterstock.com)

Samozřejmě, můžeme se domnívat, že americká data nemusí být totožná se slovenskými. To však nemusí být dobrá zpráva. Ze závěrů Světové zdravotnické organizace totiž vyplynulo, že příčiny smrti jsou v různých zemích odlišné: zatímco v USA způsobují srdečně-cévní choroby asi 35 % úmrtí (a to zejména u vyšší společenské vrstvy), na Ukrajině je to až 66 % ve střední vrstvě obyvatelstva.

Dalo by se tedy říci, že neléčené srdečně-cévní onemocnění, jako vysoký krevní tlak nebo nepravidelná činnost srdce, i když se zdají být „banální“, jsou ve skutečnosti epidemií naší společnosti. Proto bychom se jich měli obávat víc, než např. eboly nebo prasečí chřipky. Navíc fibrilace srdečních předsíní může způsobit cévní mozkovou příhodu. Mozková mrtvice je většinou způsobená krevní sraženinou, která vznikla v srdci při fibrilaci předsíní, a uvolnila se do krevního oběhu. Pokud se dostane do některé z mozkových tepen, ucpe ji a znefunkční část mozku. V horším případě může způsobit i odumření části mozku, a tudíž trvalé poškození.

„Více než sto tisíc měření potvrdilo náš předpoklad, že fibrilace předsíní může být velmi častá u lidí nad 60 let. Při měření krevního tlaku jsme zjistili výrazně nepravidelnou aktivitu srdce u téměř 10 % pacientů. Předpokládám, že u sledované populace najdeme několik set osob, které jsou reálně ohrožené mozkovou mrtvicí, ale mohou profitovat z preventivní léčby, aby se takovéto – potenciálně smrtelné – příhodě předešlo,“ řekl o slovenském průzkumu prof. Hatala.

Léčba a prevence

Léčba fibrilace srdečních předsíní a dalších forem srdečních arytmií je dlouhodobá. Podle závažnosti zahrnuje léky (tzv. antiarytmika), katetrovou nebo chirurgickou léčbu, a implantování kardiostimulátorů nebo defibrilátorů. Do prevence těchto srdečních poruch patří i užívání léků, snižujících srážlivost krve – tzv. antitrombotická nebo antikoagulační léčba.

Srdeční arytmie cvičení

Zdroj foto: Shutterstock.com

Co můžete pro sebe udělat?

Některé faktory, ovlivňující výskyt srdečních fibrilací, neovlivníte. Například věk, rodinnou anamnézu, pohlaví… Zaměřte se však na ty, které změnit můžete:

  • nekuřte,
  • alespoň 30 minut denně se věnujte intenzivnímu pohybu,
  • zdravě se stravujte, omezte nebo vynechejte mastná a smažená jídla,
  • kontrolujte příjem cukrů, dodržujte pitný režim,
  • udržujte si „zdravou“ tělesnou hmotnost i ve vyšším věku,
  • dopřejte si pravidelný a dostatečný spánek,
  • pravidelně docházejte na preventivní prohlídky (včetně měření krevního tlaku, cholesterolu a cukru v krvi).

Tento článek vyšel v loňském Neuro magazínu číslo 3. Pokud máte zájem o celý časopis, můžete si ho objednat po kliknutí na obrázek.

Neurobaner

Napsat komentář

Registrace