Kleptománie: Nemoc zlodějů, kteří kradou neradi

Zdieľaj
0
Příznaky| Jana Šarmírová |
kleptománie-choroba

Kleptománie je opakující se neschopnost odolat silnému nutkání ukrást předmět, který člověk nepotřebuje a který nemusí mít ani žádnou hodnotu.

Kleptománie se zařazuje v Mezinárodní klasifikaci nemocí pod poruchy návyků a impulzů (F 63.2 – Patologické kradení). Vyznačuje se problémy ve dvou oblastech:

  • emocionální problémy,
  • behaviorální problémy sebekontroly.

Kleptománie je vzácná, avšak závažná porucha duševního zdraví. V případě, že není léčená, může nadělat mnoho emocionálních bolestí nejen samotnému kleptomanovi, ale i jeho rodině. Největší těžkosti prožívá kleptoman tehdy, když musí odolávat nutkání, aby nevykonal čin, který je v konečném důsledku trestný.

Příznaky kleptománie:

  • neschopnost odolat silnému, naléhavému nutkání ukradnout předmět, který ve skutečnosti nepotřebujeme,
  • prožívání zvýšeného napětí, úzkosti anebo vzrušení, které vedou k samotnému aktu krádeže;
  • pocit potěšení, úlevy nebo uspokojení po samotné krádeži,
  • pociťování viny, hanby a strachu ze zatčení po krádeži,
  • touha zopakovat krádež.

Kdo je kleptoman?

Kleptoman není je typický „kapesní“ zloděj. Mezi ním a profesionálním zlodějem existuje několik zásadních rozdílů. Kleptomani nekradou pro osobní zisk, pomstu či z rebelie. Kradou, protože jejich touha krást je příliš silná na to, aby ji dokázali ovládnout.

Kleptománie je psychická porucha, zatímco zlodějství je poruchou charakteru osobnosti. Kleptomanovi jde jen o samotný proces krádeže, zlodějovi o cennost ukradeného předmětu, resp. uspokojení ze snadného výdělku.

Jako a kdy krade kleptoman?

Epizody kradení se vyskytují spontánně, bez plánování, pomoci anebo spolupráce druhé osoby. Kleptomani kradou hlavně na veřejných místech a v obchodních centrech (a jiných obchodních místech). Někteří dokážou okrást i svoje známé a přátele, například na soukromém večírku.

Věci, které kleptoman krade, však nemají prakticky žádnou hodnotu – tyto předměty si může i sám koupit. Navíc, ukradené předměty obvykle ani nepoužívá, často je daruje někomu jinému, skladuje na tajném místě, vyhodí či dokonce tajně vrátí.

kleptománie-léčba

Zdroj foto: Shutterstock.com

Kdy navštívit lékaře?

Neklamným znakem kleptománie je neschopnost zastavit nutkání, které člověka nabádá, aby ukradl vybraný předmět v obchodě nebo na jiném místě. Zvládnout tuto chorobu bez odborné pomoci je téměř nemožné.

Kleptoman však může mít strach, že když navštíví lékaře a přizná se mu, ten ho nahlásí činným orgánům, a on bude uvězněný. Tyto obavy jsou úplně zbytečné, protože odborníci na duševní zdraví takovéto informace nenahlašují.

Výskyt kleptománie v populaci je poměrně nízký, méně něž 1 %. Důvodem pro takovéto číslo je právě strach z trestního postihu, a tedy mnozí kleptomani nejsou diagnostikovaní. Z uvedených příčin se dá těžko hovořit o přesných číslech pacientů.

Zvláštní upozornění:

Psychoterapeut v počátku terapie uvede klientovi podmínky, kdy je právněmorálně nucen porušit důvěrný vztah. Udělá to při vstupním rozhovoru, aby klient věděl, co může a nemůže od odborníka očekávat.

Příčiny kleptománie

Jako při mnohých psychických poruchách, ani při kleptománií nelze určit jasnou příčinu. Některé teorie naznačují, že kořeny poruchy mohou pramenit z nerovnováhy chemických látek v mozku. Příkladem je serotonin. Ten pomáhá v regulací nálad a emocí. Nízká hladina serotoninu u lidí může způsobovat impulzivní chování.

Na nutkavé kradení však může mít vliv i další neurotransmiter – dopamin. Ten způsobuje příjemné pocity po vykonaní určité činnosti. Když se po krádeži uvolní dopamin, u lidí to vyvolá touhu opakovat kradení.

Někteří odborníci považují kleptománii za součást obsedantně-kompulzivní poruchy (OCD). Jiní uvádějí, že nesmyslné kradení může souviset s různými variantami poruch nálad, jako jsou například deprese. Aktuálně jde spíš o teorie než o přesné výzkumné zjištění.

kleptománie-u-dětí

Zdroj foto: Shutterstock.com

Kdo se může stát kleptomanem?

Dvě třetiny lidí se známkami kleptománie jsou ženy. Kleptománie se může objevit už v dětství, ale častější až v období adolescence či mladé dospělosti. Kleptománie se jen zřídka poprvé objeví v pozdní dospělosti.

Všeobecně rozeznáváme skupiny rizikových faktorů, které mohou ovlivnit vznik, jakož i další vývoj kleptománie. Jsou to: rodinná historie a osobní anamnéza.

Rodinná historie – pokud byly blízkému příbuznému (rodičovi nebo sourozenci) diagnostikovány následující poruchy:

  • samotná kleptománie,
  • obsedantně-kompulzivní porucha,
  • porucha užívání alkoholu nebo jiné látky.

Osobní anamnéza – pokud bylo podezřelému z kleptománie diagnostikované jiné duševní onemocnění, například:

  • bipolární porucha,
  • úzkostná porucha,
  • porucha příjmu potravy,
  • porucha užívání drog,
  • porucha osobnosti.

Ne vždy je jednoduché diagnostikovat kleptománii, protože se může objevovat jako sekundární symptom jiného duševního onemocnění, např. u bipolární poruchy nebo schizofrenii.

Odborník také musí dokázat odlišit kleptománii v období adolescence od krádeží, které mohou mladiství vnímat jako adrenalinový sport. Kleptománii je nezbytné odlišit i od projevů demence u starších lidí, kteří jednoduše zapomínají, a proto si mohou nechtě přivlastnit něco, co jim nepatří.

Léčba kleptománie

I když neexistuje zázračný lék na léčbu, existuje množství podpůrných terapií, které napomáhá aspoň ke zmírnění kompulzivního kradení. Nejlepší je kombinace farmakoterapie s psychoterapií.

Farmakoterapie, tedy medikamentózní léčba, dopomůže k rovnováze serotoninu a dopaminu (jednotně neurotrasmitery). Nejčastěji se používají antidepresiva a stabilizátory nálady, využívají se však i jiné léky. Pacienti by neměli očekávat okamžitou úlevu. Může trvat týdny, než pocítí změnu, proto by měli být trpěliví.

Významný podíl na léčbě má však samotná psychoterapie. Nejčastější se aplikuje kognitivně-behaviorální psychoterapie, která využívá různé techniky na odstraňování negativních přesvědčení, učí klienta, jak je změnit na pozitivní.

jak-se-léčí-kleptománie

Zdroj foto: Shutterstock.com

Co dělat, když si myslíme, že máme v rodině kleptomana?

V první řadě mějme na paměti – kleptománie je stav duševního zdraví. Na blízkého se neobracejme s výčitkami a obviňováním typu „nekraď, uvědom si svoje chování atd“. Pouze jemně projevme vlastní obavy o blízkého. V takovéto situaci můžeme říci, že:

  • nám záleží na zdraví a psychické pohodě blízkého,
  • máme obavy z rizika krádeže, ze zatčení, ztráty zaměstnání či poškození vztahů s blízkými nebo jinými lidmi,
  • chápeme, jaké silné může být nutkání ke kradení.

Zdroje:

  1. http://www.clairenewton.co.za/my-articles/insight-into-kleptomania.html
  2. http://data.nczisk.sk/old/infozz/mkch/mkch-10/cast0500.pdf

Napsat komentář

Registrace