O bolesti svalů, kloubů a páteře

Zdieľaj
0
Příznaky| Lucia Szpeváková |
bolesti svalů

(Zdroj foto: Shutterstock.com)

Bolesti kříže, páteře, kloubů či svalů… Kdo to nezná?

Sedavá práce či zdlouhavé stání, k tomu nadváha – není divu, že si lidé  čím dál častěji stěžují na bolesti pohybového aparátu.

Nejprve něco o bolesti

Bolest je nepříjemný smyslový a pocitový vjem, spojený s aktuálním nebo potenciálním poškozením tkaniva. Je to subjektivní pocit, ale signalizuje hrozbu poškození organismu nebo už existující poškození – varuje jedince, a má proto základní význam pro přežití.

V těle máme množství nervových zakončení, které se spojují s receptory. V kloubech, kostech, ve svalech, vnitřních orgánech a v jiných částech těla máme receptory tahu, tlaku, ale i bolesti.

Tyto receptory se odborně nazývají nociceptory. Základem bolesti je jejich podráždění, které bývá relativně rychlé, protože mají nižší práh pro vznik nervových impulzů než jiné receptory.

Impulzy z nociceptorů vznikají z podnětů termických (teplotních), chemických, mechanických nebo elektrických. Když se tkanivo (vzpomínanými vlivy) poškodí, buňky začnou vylučovat produkty, jako např. histamin, serotonin, ionty vápníku a jiné. Tyto produkty stimulují nociceptory. Receptory potom podráždí nervová vlákna, která vedou podnět do míchy a vyšších oddílů centrálního nervového systému.

bolesti kloubů

Zdroj foto: Shutterstock.com

Typy bolesti

Akutní bolest (nociceptivní) – nastává okamžitě při poškození tkaniva, a mizí po zahojení rány. Akutní bolest nás upozorní, že něco není správně – došlo k poškození, a proto si máme dávat pozor na poraněné místo.

K akutní bolesti se připojuje i vegetativní nervový systém – sympatikus. Proto když máme výrazné bolesti, může nám klesnout krevní tlak, rychleji bušit srdce, potí se nám dlaně (příp. celé tělo) nebo rychleji dýcháme. Akutní bolest vzniká náhle, často odeznívá sama nebo mohou být podána analgetika na ztlumení.

Chronická bolest – je bolest, která trvá déle než 3 měsíce. Zařazujeme sem chronickou nádorovou bolest, která ovlivňuje i psychický stav pacienta. Bolest může mít fyzickou, psychologickou, sociální a duchovní úroveň.

Chronická bolest nenádorová začíná jako akutní, ale když bolest nemizí ani po vyléčení, často se přijde na to, že ji způsobuje nemoc. Při chronické bolesti není přítomna vegetativní reakce. Pacienti trpí poruchami spánku, jsou vyčerpaní, iritabilní až agresivní.

Trpí nejen fyzicky, ale i v psychosociální oblasti. Chronická bolest je často doprovázena depresivním syndromem, a může být přítomna úzkost, deprese, osamělost a jiné příznaky.

Do této kategorie bolesti patří také neuropatická bolest. Ta souvisí s poškozením periferního neuronu nebo s poškozením centrálního nervového systému. Odlišujeme ji od psychogenní bolesti, která nesouvisí s poškozením nervových vláken, ale má varovný charakter.

Bolesti pohybového aparátu – jak je léčit?

Bolesti páteře

Bolest páteře patří mezi nejfrekventovanější problém, který pacienty trápí. Nejčastěji se vyskytuje v oblasti bederní a krční páteře a méně často v oblasti hrudníku. Páteř se dělí na:

Vnitřkem obratlů prochází mícha, ze které vycházejí míšní kořeny, tvořené nervy. Vlivem patologického procesu, např. vysunutím meziobratlové ploténky, která tlačí na nervový pletenec, mohou být nervová vlákna utlačována, čímž vzniká bolest v dané lokalitě.

bolesti v lýtku

Zdroj foto: Shutterstock.com

Bolest přitom nemusí zůstat v místě útlaku, může vystřelovat do nohou a lýtek. Sval zůstává omezený v pohybu – buď kvůli bolesti nebo pro křeče ve svalech (spasmy). Bolesti krční páteře mohou zase vystřelovat do ramen, a ovlivnit tak jejich pohyblivost.

Bolesti vznikají i narušením rovnováhy mezi svalovým, vazivovým a kostním aparátem. Důvodem těžkostí bývá:

  • vadné držení těla,
  • nesprávné zatěžování páteře,
  • nedostatek pohybu,
  • spánek na nevhodné matraci,
  • úraz,
  • nošení těžkých břemen,
  • hypermobilita,
  • zranění,
  • zánět kloubů,
  • opotřebování,
  • vrozené anomálie,
  • jiné důvody.

K vrozeným onemocněním, které vyvolávají bolest v křížové oblasti, patří dědičná spondylitis ankylosans (tzv. Bechterevova nemoc). Jde o chronicky zánětlivé onemocnění. Příčina neznámá, avšak ve více než 90 % případů existuje genetická predispozice. Noční bolesti v kříži jsou v raném stádiu určujícím symptomem.

Při bolestech páteře, a všeobecně pohybového aparátu, je při neustupujících problémech dobré navštívit obvodního lékaře. Ten vás doporučí k odbornému lékaři – k neurologovi nebo ortopedovi.

Léčba bolestí zad vyžaduje disciplinovanost pacienta – prvořadý je klid na lůžku po dobu několika dní. Až po vyléčení primárního činitele vyvolávajícího problémy se může začít s posilováním zádového svalstva (cvičením).

bolesti páteře

Zdroj foto: Shutterstock.com

Pravidelný pohyb je (zejména při sedavém zaměstnání) nejlepší způsob boje proti bolesti zad. Velmi účinné jsou i jiné nelékové postupy – fyzioterapie a masáže. V těžších případech potom zaberou nesteroidní antiflogistika, které tlumí bolest. Když nepomůže konzervativní léčba, jako poslední možnost se volí operační řešení.

Bolesti kloubů nebo artróza

Tak, jako páteř „drží“ tělo (je jeho podporou), tak klouby zabezpečují hybnost našeho těla. Bolesti kloubů mohou vzniknout následkem úrazů nebo jde o prvotní postižení pohybového systému:

Bolestivost a otok více kloubů v těle spojený s ranní ztuhlostí, malátností, únavou nebo nechutenstvím naznačuje zánětlivé revmatické onemocnění, což je nutno konzultovat s revmatologem.

Pokud se bolesti kloubů vztahují len na jeden kloub a ranní ztuhlost se dá „rozchodit“, jde o věkem nebo zátěží podmíněnou degeneraci kloubů – artrózu. Hlavním vyvolavatelem bolesti je tehdy opotřebování chrupavky. Když konzervativní léčba selže, většinou se přistupuje k operativnímu řešení, kdy se chrupavka může nahradit umělým implantátem nebo se při nahromadění krve (což je běžné při bolestech kolena), tato vypustí.

Velkým problémem jsou také kostní výrůstky, vyrůstající z normální kosti – ostruhy, tzv. osteofyty, které se tvoří ukládáním vápníkových iontů do kostí. Tyto výrůstky se tvoří při vysokém stupni opotřebování chrupavky, kdy už se kost „tře“ o kost. Nejběžněji se ostruha vyskytuje na:

  • páteři,
  • ramenou,
  • bedrech,
  • kolenou,
  • chodidlech.

Léčba při bolestech kloubů se odvíjí od toho, čím je vyvolaná. Rozpětí možností léčby je velké: od klidu na lůžku (při přetížení), až po operaci při závažné artróze kloubů.

Migrující bolest kloubů, kterou doprovází malátnost, únava či nechutenství, však může byť spojená i s „obyčejným“ chřipkovým onemocněním. Při mnoha bolestech kloubů proto nelze určit přesnou příčinu problémů.

Bolesti svalů

Bolesti svalů vznikají po nadměrné fyzické námaze, kdy si stěžujeme na starou známou „svalovku“. V podstatě jde o mikrotraumata ve svalech, které vznikají nadměrnou námahou, a ty potom bolí. Další teorie „svalovky“ mluví o hromadění kyseliny mléčné ve svalech z nedostatku kyslíku při zátěži. Vše je to ale vratný děj, a po pár dnech nastává úleva.

natržený sval

Zdroj foto: Shutterstock.com

O mnoho větší bolest (a větší problém) nastane, když dojde k natržení svalu. Tehdy je nutné postiženou končetinu nezatěžovat a nechat ji zregenerovat. Důležité je medikamentózně tlumit bolest.

Zánět šlachsvalů umí také pěkně potrápit. Příčinou většiny zánětů a bolestí šlach a svalů bývá:

  • náhle zvýšená aktivita svalů,
  • nedostatečné zahřátí a přetížení svalů před zátěží (hlavně u dolních končetin),
  • dlouhodobé nadměrné přetížení určité svalové skupiny a šlachových úponů (tzv. jednostranná zátěž).

Příkladem zánětu svalů a šlach z přetížení je tenisový loket. Velmi účinnou léčbou je blokování zánětlivého procesu a fixace ramene (omezení pohyblivosti), později rehabilitace a postupné zatěžování. (Fyzikální metody léčby jsou velmi účinné na podporu mikrocirkulace a regenerace poškozených buněk).

Krátké shrnutí

Bolesti pohybového aparátu často tlumíme léky, které najdeme doma, a pomoc vyhledáme až tehdy, kdy už je velmi zle. Neměli bychom přitom zapomínat, že nejlepší prevencí proti bolesti je pravidelné cvičení. Při dlouhodobějších bolestech, se kterými si nevíme rady, je zase včasná návštěva lékaře lepším řešením než operace či pravidelné užívání léků.

Předcházet zbytečným problémům a komplikacím je dobrý způsob, jako se starat o svoje zdraví.

Bolest nám ohlašuje, že se s námi něco děje.

Buďme k ní pozornější – vyslechněme si ji!

Ilustrační fotografie

Napsat komentář

Registrace