Nedostatek magnézia oslabuje svaly a nervy

Zdieľaj
0
Soňa Juriková |

Bolí vás hlava?

Nedokážete se soustředit?

Trpíte svalovými křeči nebo bušením srdce?

Může být za tím nedostatek hořčíku.

Hořčík (magnézium) je druhý nejdůležitější kation, který naše buňky potřebují (prvním je draslík – kalium). Je to minerální látka, která ovlivňuje činnost více než 300 enzymů v těle.

Jeho protipólem – antagonistou – je vápník. To znamená, že magnézium brání vápníku, aby se nadměrně ukládal v buňkách (například v podobě ledvinových kamenů).

Magnézium – hořčík – je důležitou součástí mnohých metabolických procesů. Jedná se o minerální látku, která zodpovídá za svalové stahy srdce, reguluje výměnu informací mezi jednotlivými nervovými buňkami, syntetizuje bílkoviny a nukleové kyseliny (RNA a DNA) a aktivuje víceré enzymy, které se podílejí na metabolizmu uhlohydrátů a aminokyselin.

Od magnézia závisí také vstřebávání vápníku, fosforu, sodíku a draslíku v těle. Hořčík se pokládá za užitečný doplněk při prevenci srdečního infarktu a při léčbě některých neurologických a duševních komplikací, jako například zvýšená citlivost na hluk, deprese nebo tetánie (zvýšená nervově-svalová dráždivost). Vzhledem k tomu, že působí jako antacidum (snižuje množství žaludeční kyseliny), je vhodný také při zvracení, žaludečních těžkostech a průjmu.

Kolik hořčíku potřebujeme?

Dospělý člověk má v sobě asi 22 – 30 g hořčíku. Zhruba dvě třetiny jsou uložené v kostním tkanivu, třetina v jiných buňkách, a asi 1 % v prostoru mezi nimi.

Doporučená denní dávka se pohybuje v rozsahu od 300 do 420 mg – v závislosti od věku, pohlaví a dalších faktorů (stres, nemoci, zvýšená psychická a fyzická zátěž, přibývající věk a pod.) Vyšší dávka může vést k průjmu, protože soli magnézia na sebe ve střevě vážou vodu, a tedy působí jako přirozené projímadlo.

Kde najdeme hořčík?

V přirozené podobě hořčík najdeme hlavně v (podle abecedy):

  • agaru,
  • amarantu,
  • artičocích,
  • fazoli,
  • fících,
  • lněných semínkách,
  • neloupané rýži,
  • otrubách,
  • pohance,
  • quinoai (neobsahuje lepek),
  • sóji,
  • spilulinu,
  • tritikale (hybrid žita a pšenice),
  • wakamě (mořské řasy),
  • žitě.

Magnézium v buňkách

Ionty magnézia se do buněk dostávají různou rychlostí podle typu buněk: do metabolicky rychlých (játra, srdce, slezina) pronikají řadově v hodinách. Svalové a kostní buňky nebo červené krvinky v sobě mění koncentrací hořčíku pomaleji, řadově v dnech týdnech.

Změna koncentrace magnézia však mění také rozložení jiných iontů – K, Ca a Na. Významné snížení magnézia vede k snížení koncentrace draslíku a – naopak – k vyšší koncentraci vápníku a sodíku.

Magnézium v kostech

kostních buňkách se část magnézia váže na apatit a část je uložená volně tak, aby se v případě nedostatku mohl navázat tam, kde je to potřebné.

Magnézium je důležité i pro naše kosti

Věkem se podíl takto mobilizovatelného magnézia mění – děti mají asi 50 % „volného“ hořčíku, dospělí 30 % a v starobě dokáže tělo volně disponovat pouze 10 % hořčíku.

Hypomagnezémie – nedostatek magnézia v těle – je nejčastější nediagnostikovanou poruchou elektrolytů v těle.

Kdo má vyšší riziko nedostatku magnézia?

Deficit hořčíku se objevuje u vícerých onemocnění, které se projevují vysokým krevním tlakem, jako je například obezita nebo cukrovka. Vyskytuje se také přibližně u třetiny pacientů s kongestivní srdcovou slabostí.

Nedostatek magnézia se může projevit také v podobě předsíňových nebo komorových arytmií. S nízkou hladinou hořčíku se spájejí také akutní infarkty myokardu a některé varianty anginy pectoris.

Vzhledem k množství příznaků, jakými se nedostatek magnézia může projevovat, se doporučuje sledování jeho hladiny také u lidí trpících úzkostí, depresí, poruchami koncentrace (ADHD), celiakií a častými infekcemi močových cest (především u žen).

Studie, kterou vedla dr. Jasmin Amighiová na oddělení klinické angiologie Univerzitní nemocnice ve Vídni, ukázala, že nízkou hladinu magnézia je možné považovat za prediktora neurologických komplikací u pacientů s aterosklerózou (onemocnění tepen, při kterém se v cévách ukládá tuk, především cholesterol, který snižuje průtok krve). Také mírný nedostatek hořčíku v těle může způsobovat nervozitu, zmatenost, depresi, nespavost, podrážděnost nebo třes.

Někteří odborníci na výživu dokonce tvrdí, že lidé, kteří mají nadměrnou chuť na čokoládu, po ní podvědomě sahají proto, že tmavá čokoláda obsahuje víc hořčíku – a neplatí to pouze o ženách před menstruací.

Upokojující účinek, který se přisuzuje čokoládě, teda ve skutečnosti nezpůsobuje sladká chuť cukru (nebo tuk), ale právě magnézium. Tedy při zvýšené nervozitě bychom si mohli vybrat také méně kalorickou alternativu.

Jak se projevuje nedostatek magnézia

Ze začátku nespecificky:

  • Hlava: tlakové bolesti hlavy, slabost, migréna, nervozita, napětí, deprese, úzkost, porucha koncentrace;
  • Srdce: bolest na hrudníku (třeba myslet na nebezpečí anginy pectoris a infarktu myokardu!), nepravidelný tlukot srdce, zrychlené bušení srdce.
  • Svaly: bolest v záhlaví, strnulost šíje nebo mimických a žvýkacích svalů, křeče stehenního nebo lýtkového svalu, prstových svalů, mravenčení v končetinách (parestézie), zvýšená dráždivost (tetánie).
  • Vnitřní orgány: žaludeční křeče, průjem, zvracení, křeč v hrdle, napětí trávicích orgánů.
  • Alkohol, sladkosti a nadměrná konzumace mléka obohaceného vitamínem D způsobují vylučování hořčíku z těla.

Napsat komentář

Registrace