Hyperaktivní močový měchýř: Chodíte často močit? Víc jak 8x za den?

Zdieľaj
0
Příznaky| Iveta Hricková |

(Zdroj foto: AdobeStock.com)

Pravidelné vylučování moči patří k nejdůležitějším procesům v našem těle.

Pokud chodíme na toaletu příliš často nebo je frekvence močení (naopak) příliš slabá, může to signalizovat skryté zdravotní problémy.

K nejčastějším z nich patří hyperaktivní močový měchýř. V tomto případě chodíme na „malou potřebu“ častěji, než je zdravé.

Jak funguje močový měchýř?

Močové cesty se skládají z ledvinmočovodůměchýře a močové trubice. Měchýř je orgán, ve kterém se shromažďuje moč.

Měchýř je vakovitý sval s kapacitou přibližně 300 až 500 mililitrů. Velikost močového měchýře závisí od pohlaví, individuální predispozice, ale také stupně naplnění.

Močový měchýř je pružný, proto se dokáže přizpůsobit aktuálnímu množství moče. Udržení většího množství umíme ovládat vůlí. Samozřejmě, pouze do jistého objemu, nejde to „donekonečna“.

Na konci měchýře se nachází svěrač, který brání odtoku moči. Při vyprazdňování se svěrač uvolní, přičemž samotné močení probíhá reflexně a člověk mu nijak nenapomáhá.

Co se děje ještě předtím…

Celý proces vylučování moče začíná v ledvinách. Ty z krve odfiltrují látky, které už tělo nepotřebuje nebo je nevyužilo. Až potom vzniká moč, jak ji známe.

Vytvořená moč dále vstupuje (skrz sběrné vývody) do močovodu, odkud přechází až do močového měchýře. Ten nakonec nadbytečnou tekutinu (moč) vylučuje z těla ven.

Zdroj foto: AdobeStock.com

Fáze močení

Celý proces močení je rozdělený do 2 fází. V první fázi se jedná o uskladňování, v druhé o vyprazdňování moči.

1. Plnící (nebo uskladňovací) fáze

V této fázi se močový měchýř postupně naplňuje. Když je v něm přibližně 200 mililitrů moče, nervové zakončení začnou vysílat signály do mozku.

Do močového měchýře proudí (skrz nervová vlákna) látka acetylcholin, která uvolňuje svalovinu orgánu. Měchýř se začne pomalu stahovat a my pocítíme první nutkání na toaletu.

Pocit naplnění většinou přichází už tehdy, kdy je měchýř z poloviny plný, takže do vyprázdnění nám ještě zůstává určitý prostor.

Od vůlecviku, i síly svalstva závisí, jak dlouho dokážeme tento stav udržet. Pokud máme oslabené svalstvo, může docházet k úniku moči.

K úniku moči dochází i při prochladnutích nebo jiných zdravotních problémech.

2. Vyprazdňovací fáze

Tuto fázi ovládáme výlučně svojí vůlí. K vyprázdnění dojde v momentu, kdy se rozhodneme vyslechnout signály z mozku. Po vymočení nastává uvolnění a měchýř se může začít opakovaně naplňovat.

Co je hyperaktivní močový měchýř?

Hyperaktivní močový měchýř patří mezi 10 nejčastějších zdravotních problémů. Je to porucha, která nás až moc často nutí na malou potřebu. Jedná se o nepříjemný stav, který zná až 16 % dospělých, častěji žen.

Na druhé straně, hyperaktivní měchýř se může objevit i u malých dětí. Děje se to kvůli nadměrné dráždivosti svaloviny, kdy nutkání na močení přichází velmi brzo, přestože měchýř není naplněný ani z poloviny.

Rozdíl mezi normálním močením a onemocněním měchýře spočívá v tom, že zatímco zdravý člověk umí překonat nutkání na toaletu až do momentu, kdy je na to vhodná příležitost, v druhém případě se svaly měchýře stahují bez varovných signálů.

Malý příklad. Při infekcích močových cest pociťujeme silné nutkání, ale ve skutečnosti vytlačíme pouze pár kapek moči. Při hyperaktivním měchýři máme nejen tyto tlaky, ale také často močíme.

Je jasné, že takoví pacienti zažívají permanentní psychický tlak. Po příchodu do neznámých prostorů hledají jako první toalety, aby tam v případě potřeby stihli doběhnout.

Samozřejmě, že potom odmítají společenské akce, bojí se odcházet z domu, omezují se také v sexuálním životě.

Hyperaktivní močový měchýř může později vést až k inkontinenci.

Zdroj foto: AdobeStock.com

Příznaky hyperaktivního močového měchýře:

  • časté nutkání na močení, které nedokážeme překonat vůlí,
  • časté vyprazdňování,
  • noční vstávání kvůli močení,
  • pocit naplnění měchýře, i když je ve skutečnosti prázdný,
  • náhlý únik moči.

Kdy už mluvíme o hyperaktivním močení?

Dospělý člověk močí 5 až 7x denně, v noci jde na malou potřebu maximálně 1x. Každý den takto vyprodukujeme 1 až 1,5 litru moče. Na množství moče má vliv také roční období – v zimě močíme víc, v létě odchází z těla mnoho tekutin skrz pot. Samozřejmě, frekvence močení závisí také od množství přijatých tekutin.

Normální interval mezi dvěma močeními je 3 až 4 hodiny. Pokud chodíte na malou potřebu víc než 8x za den, přičemž pociťujete nutkání už po méně než hodině, jedná se o hyperaktivní močový měchýř.

Přiměřené močení údajně trvá 15 až 20 sekund. Pokud zdravý muž musí déle „zadržovat moč“, dokáže poté nepřetržitě močit i 1 minutu.

Test na hyperaktivní močový měchýř

Jednoduchý test se 4 otázkami vám napoví, zda trpíte hyperaktivním močovým měchýřem.

  1. Chodíte na toaletu častěji než příbuzní nebo kolegové v práci? Ano/Ne.
  2. Je nutkání na malou potřebu někdy tak silné, že se bojíte, zda stihnete doběhnout na toaletu? Ano/Ne.
  3. Míváte občas (nebo pravidelně) únik moče? Ano/Ne.
  4. Omezujete příjem tekutin, abyste nemuseli často chodit na WC? Ano/Ne.

Pokud jste alespoň na 2 otázky odpověděli kladně, měli byste zajít k odborníkovi.

Diagnostika hyperaktivního močového měchýře

V první řadě oslovte praktického lékaře, který posoudí závažnost vašeho stavu. Pokud to uzná za vhodné, pošle vás dál za urologemgynekologem, nebo urogynekologem.

Při diagnostice se používá validovaný dotazník, který sleduje příznaky a těžkosti pacienta. Pokud dosáhnete vyššího skóre než 8, trpíte hyperaktivním močovým měchýřem.

Odborníci vám udělají také tělesné vyšetření, zaměřené na břišní dutinugenitálie a míšní nervy.

Jak se připravit na vyšetření?

Před návštěvou u lékaře si sepište všechny problémy, které pociťujete v souvislosti s močením. Je velmi důležité, abyste poskytli co nejvíc informací. Zároveň vyplňte a vytiskněte si standardizovaný dotazník na hyperaktivní močový měchýř. Je běžně dostupný na internetu.

Kromě toho si snažte vzpomenout, odkdy vás trápí jednotlivé symptomy. Popište jejich přesný průběh, doplňte seznam léků, které užíváte, nebo chirurgické zákroky, které jste podstoupili.

Co je mikční deník?

Lékař vás může ještě před prvním setkáním požádat o vedení mikčního deníku. Do deníku si budete zaznamenávat, kdy jste močiliobjem močiinkontinenci, či jiné příznaky.

V deníku se snažte evidovat jakékoliv těžkosti s močením, abyste lékaři ulehčili diagnostiku. Samozřejmě, zapisujte si také množství přijatých tekutintyp tekutin (voda, káva, pivo…).

Mikční deník musí mít minimálně 48 hodin, ideálně však 72 hodin. O podrobnostech si promluvte s lékařem.

Jaké vyšetření podstoupíte v rámci diagnostiky?

Základem diagnostiky je vyloučení jiných vážnějších onemocnění. Také proto musíte podstoupit vícero vyšetření, které přesně ukážou váš zdravotní stav.

U lékaře vás čekají tyto úkony:

  • Mikrobiologické vyšetření vzorku moči – lékař zjišťuje, či netrpíte infekcí močových cest, nebo zda nemáte zvýšenou hladinu cukru v krvi (časté močení je totiž typickým příznakem cukrovky).
  • Uroflowmetrie – elektronicky zaznamenává průtok proudu moči. Během vyšetření močíte do nádoby, které se říká uroflowmetr. Odborník zjišťuje přítomnost překážek při močení.
  • Cytoskopie – aplikuje se, pokud vám v moči zjistili krev, pokud máte zúženou močovou trubici nebo jste překonali karcinom močového měchýře. Používá se zde speciální typ endoskopu. Cytoskopie probíhá v lokální anestézii.
  • Vyšetření ultrazvukem – jedná se o bezbolestný zákrok, který využívá vysokofrekvenční zvukové vlny. Podle obrazu měchýře dokáže lékař zkontrolovat množství moče, které zůstává v měchýři po vymočení.
  • Urodynamické vyšetření – využívá se dřív než doplňková diagnostika. Upřesňuje cyklus vyprazdňování moči a fungování svalstva měchýře. Lékař vám zavede do trubice a konečníku katétr, čímž změří tlak v měchýři a v břišní dutině.

Lékař může nařídit také tyto dodatečné vyšetření:

  • konečníku prstem (u mužů),
  • zjišťování karcinomu prostaty,
  • prověřování funkce ledvin.

Lékař se vás může ptát také na:

  • změny v sexuálních aktivitách,
  • používání absorpčních prostředků,
  • vyprazdňování střev,
  • podrobnosti o těhotenství a porodu (u žen),
  • operace pánve,
  • léky, které užíváte,
  • přidružené onemocnění,
  • typ zaměstnání.

Zdroj foto: AdobeStock.com

Bolest a tlak na močový měchýř

Bolest močového měchýře se objevuje především při zánětech. Pociťujeme ji během močení, což se spojuje s nepříjemným pálením. Záněty se léčí léky, sedavými koupelemi v čisté vodě nebo ve vodě s příměsí bylinek.

Tlak v močovém měchýři obvykle znamená počínající problémy s inkontinencí. Pánevní dno je tehdy oslabené, měchýř se posouvá, čímž je na něj vyvíjený tlak.

Kromě hyperaktivního měchýře se to děje také v jiných případech, např. těhotenstvíendometriózacystitida.

Podrážděný močový měchýř

Hyperaktivní močový měchýř je velmi často podrážděný. Projevuje se to problémy při močení, především přerušovaným močením, či neustálým nutkáním na močení.

K podráždění však může docházet také v případě, že máte kameny v měchýři, ale tehdy se obyčejně objevuje také krev v moči.

Napsat komentář

Registrace